Portál pro rodiče a pedagogy-učitele.
Informace, náměty, zkušenosti.
Učební materiály, vzdělávací program.

O dvanácti měsíčkách

Školáci.com – pro rodiče a učitele | Portál pro rodiče a pedagogy-učitele


» (167) | Vložit komentář
Rubrika: Pohádky

Byla jedna matka a ta měla dvě dcery. Jedna byla vlastní – Holena, druhá nevlastní – Maruška. Matka měla radši vlastní dceru, a tak těžce nesla, že Maruška roste do krásy, zatímco její vlastní dcera Holena krásy moc nepobrala.

A jak to tak bývá, byla právě Maruščina krása důvodem k tomu, aby jí její nevlastní sestra i matka ubližovaly.
Musela doma všechno dělat – starat se o domácnost, o domek i o domácí zvířata. Macecha s nevlastní sestrou nedělaly nic, jen stále Marušce ubližovaly. Ta ale i přesto stále rostla do krásy. Byla krásnější a krásnější a macecha a Holena stále víc zuřily.
Jednoho lednového dne povídá Holena: „Chci si za pas dát kytičku fialek, jdi a na trhej mi je.“ „Ale sestřičko, kde teď v zimě, když je všude hromada sněhu, mám hledat fialky?“ „Mně odmlouvat nebudeš,“ obořila se na ubohou Marušku Holena, „přines mi fialky, nebo tě zabiju.“

A tak Maruška s pláčem vyrazila na cestu. Šla sněhem, tělo ji záblo, měla hlad a nikde žádné fialky neviděla. Najednou došla na louku, kde hořela vatra. Kolem vatry bylo dvanáct kamenů a na nich sedělo dvanáct mužů. Každý muž představoval jeden měsíc v roce. Na nejvyšším kameni v čele seděl Leden, který zrovna vládl.

„Dobrý den, dobří muži,“ oslovila je Maruška, „nemohla bych s u vás na chvilinku ohřát?“ „Klidně se ohřej,“ souhlasil Leden, „jen nám pověz, co tu tak sama a v takové zimě děláš?“ „Ale hledám fialky,“ odvětila Maruška. „Teď v zimě?“ podivil se Leden. „Já vím, ale já je musím přinést, nebo mě setra Holena zabije.“

V tu chvíli Leden pokynul Březnu, ten kývl, vatra se rozhořela a najednou všude kolem začal tát sníh, louka se zazelenala a na ní rostly fialky. „Rychle trhej a utíkej domů,“ popoháněli ji muži. Maruška poklekla, natrhala plnou náruč kvítí a utíkala zpět domů.

Macecha i Holena se divily, že úkol splnila. Dlouho ovšem spokojené nebyly. Za čas přišla Holena za Maruškou a povídá ji: „Dostala jsem chuť na jahody. Jdi do lesa a natrhej mi je. Ale to ti povídám, jestli se vrátíš bez jahod, zabiju tě.“

A tak Maruška zase s pláčem šla. Všude, kam jen dohlédla, byl sníh. Byla jí zima a byla hladová. Najednou opět zahlédla světlo a došla na louku, kde hořela vatra a okolo ní sedělo dvanáct mužů, kteří představovali dvanáct měsíců.
„Dobrý den, dobří muži, mohu se na chvilku u vás ohřát?“ Leden ji odpověděl: „Můžeš, ale co v takové zimě děláš v lese sama?“ „Jdu sbírat jahody,“ odpověděla smutně Maruška. „Teď?“ podivil se Leden. „Musím, nepřinesu-li domů jahody, sestra s macechou mě zabijí.\‘

Leden přistoupil k červnu něco mu pošeptal a podal mu žezlo. Vatra se rozhořela a Červen se ujal vlády. Všechno začalo nejdříve kvést a potom zrát. Najednou před Maruškou začaly růst velké jahody. Ta neváhala ani chvilku a začala je trhat. Poté poděkovala a běžela domů. Sestra Holena i macecha se divily, že tento úkol také splnila. Najedly se jahod a byly spokojené, ale tahle spokojenost jim dlouho nevydržela.

Pár dní nato povídá Holena Marušce: „Jdi do lesa a přines mi jablka.“ „Ale sestřičko, teď v zimě žádná jablka nerostou,“ snažila se Maruška přesvědčit sestru, ale nebylo jí to nic platné, a tak se s pláčem vydala na cestu.
Zase dlouho bloudila ve sněhu, hladová a zoufalá, až opět došla na louku, kde hořela vatra a okolo ní sedělo dvanáct mužů – 12 měsíčků.

Maruška se opět zeptala, zda se může ohřát a pověděla mužům o tom, proč musí domů přinést jablíčka. Těm se zželelo Marušky, a tak Leden pokynul Září, vatra se rozhořela a začalo všechno pučet, poté kvést, zrát, až byly vysoko na jabloni zralá a krásně červená jablíčka.

“Rychle si setřes jablíčka a utíkej domů,“ řekl jí Leden. Maruška tedy setřásla dvě jablíčka a hned utíkala.
Jablíčka byla dobrá, ale Holeně nestačila: „To jsi všechny jablka musela cestou sníst?“ zlobila se na Marušku. „Ne, jen jsem musela rychle utíkat pryč,\‘ bránila se Maruška nařčení, ale Holena jí nevěřila. Byla rozmlsaná jablíčky a rozhodla se zajít si pro ně sama, a tak se vypravila na cestu.

Dlouho se trmácela lesem, byla jí zima, až najednou vyšla na louku, kde uviděla vatru a kolem ní dvanáct mužů. Drze přistoupila k vatře a bez optání se začala hřát. Poté zase odešla. To měsíčky urazilo a Leden se chopil naplno své vlády. Nebe se zatáhlo a začalo hustě sněžit. Nebylo vidět na krok. Holena bloudila, mrzla a mrzla. Svaly ji slábly až klesla do sněhu.

„Kde je ta Holena, cpe se někde jablky a své matce nepřinese nic,“ uvažovala macecha. „Půjdu ji najít,“ rozhodla se a vypravila se na cestu, ale i ona zabloudila.

Maruška starostlivě vyhlížela macechu se sestrou první den, druhý den… Ale už je nikdy neviděla. Od té doby šťastně hospodaří v chaloupce a nikdo už jí neubližuje.

Líbí se vám tento příspěvek?
Podpořte jej kliknutím na odkaz "To se mi líbí" »

Přečtěte si také:

  • O Růžové punčošceO Růžové punčošce Nastala zima. Celá krajina zapadala sněhem a malá Natálka zvolala: „Vánoce! Vánoce jsou tady! Hurá, přijde Ježíšek!“ Dočkat se už nemohla ozdobeného stromečku, ale především dárečků, na které se již celý rok tuze těšila. Tváře jí hořely […]
  • Mančinka a paraplíčkoMančinka a paraplíčko Malinko stydlivá, ač usměvavá tvář zdobena spoustou pih, velká modrá kukadla, dva dlouhé zapletené blonďaté copánky, tak to je přesně ona, malá Bednářovic Mančinka. Jakožto tehdy ještě docela malé miminko zmokla venku v kočárku a od […]
  • O jezevci MartinoviO jezevci Martinovi Kdepak by se zajíc Janek staral o malou kukačku. Jenom tu a tam zvedl levé ucho, když uslyšel z hloubi lesa krásné zakukání. Však jaká starost? Měsíc květen si už drbal záda o teplou kůru června a v horách bylo pravé dopuštění. Dávno už […]
  • Hrnečku, vař !Hrnečku, vař ! V jedné vsi byla chudá vdova a měla dceru. Zůstávaly v staré chalupě s doškovou roztrhanou střechou a měly na půdě několik slepic. Stará chodila v zimě do lesa na dříví, v létě na jahody a na podzim na pole sbírat a mladá nosila do města […]
  • Kdo je hloupější?Kdo je hloupější? Jednomu chalupníku nezůstalo z celého jmění nic více než slepice. Poslal ženu na trh, aby ji prodala. "A zač?" ptala se žena. "No zač, co trh platí." Žena vzala slepici a šla. U města potkala jednoho sedláka. "Strejčku, kupte slepici!" […]
  • ArcilhářArcilhář To vám jednou v zemi Kdovíkde vládnul takový král, kterému mohl jeden nalhávat celé sáhy modrého z nebe, mohl prášit, že se pod tíhou těch lží v hodovním sále prohýbaly dubové trámy, ale král tomu všemu věřil a ve své víře byl tak pevný, […]

Licence: Všechny Digitální učební materiály jsou publikovány pod licencí Creative Commons.
Creative Commons License

Přihlášení

Rubriky a témata

rozbalit vše | zavřít vše

Staň se redaktorem / redaktorkou

Přispěvatel-ka
Zaregistruj se » Vkládej články

Líbí se Vám zaměření těchto stránek a obsahové téma je Vám blízké? Napište několik řádek textu. Rádi zveřejníme Vaše názory, příběhy, praktické zkušenosti, atd.
» Staň se redaktorem / redaktorkou

Doporučujeme

MojeGalanterka

Jdeme do školy

Nápady a inspirace pro školáky

Přidejte se do skupiny a neváhejte všichni sdílet své nápady a inspirace.



FB stránky

FB skupina

Přidej se

Mediaplayer