“Ty sis nějak pospíšila,
celá zem je ještě bílá,”
mne si oči sluníčko,
“ukaž se mi kytičko.”
“Proč jsi celá ubrečená?”
utěšuje sněženku,
“od sněhu jsem promáčená,
nemám žádnou pláštěnku.
A boty mi taky schází,
panují tu ještě mrazy.”
“Počkej, já tě zahřeju,
hned ti bude hej.
Však už brzy bude jaro,
tak už neplakej.”
Andrea Zatloukalová
