The post O koupeli kněžny Libuše appeared first on Školáci.com - pro rodiče a učitele.

Každým rokem ve výroční den té smutné události však přichází všech sedmadvacet popravených znovu na Staroměstské náměstí, chvíli postojí na místě, kde stálo lešení, a potom se ubírají všichni pomalým a tichým krokem před jižní průčelí radnice. Tam mlčky stojí a pozorně sledují chod orloje.

Jde-li stroj správně a přesně, je to znamení, že se českému národu daří dobře, a všichni se rozejdou pokojně a v míru. Avšak je-li stroj pokažen anebo objeví-li se v jeho chodu sebemenší a sotva postřehnutelná odchylka, soudí těch sedmadvacet, že v české zemi není něco v pořádku a že přicházejí zlé časy na jejich potomky. A v takové chvíli se vracejí do zšeřelých ulic Starého města smutně a truchlivě, jako by znovu prožívali ty dávné těžké chvíle na dřevěném lešení; jdou tiše a beze slova, s hlavami sklopenými, a pak opět čekají, čekají, až uplyne další rok.

The post Pověst o sedmadvaceti popravených appeared first on Školáci.com - pro rodiče a učitele.

The post Feministický omyl na Karlštejně appeared first on Školáci.com - pro rodiče a učitele.

Historické prameny o Zpropadeném zámku mlčí. A tak bylo místo opředeno mnohými pověstmi, v nichž se to jen hemží obry. studnou plnou lidských koster, zakopanými poklady nedozírné ceny nebo loupeživými rytíři. Historikové F.A. Heber, August Sedláček, Antonín Cechner a Jan Renner uvádějí, že zde stávala středověká tvrz, která sloužila k ochraně důležité obchodní cesty. Tato cesta skutečně nedaleko lokality vedla. Naopak nejpilnější z regionalistů Václav Kočka možnost tvrze na Zpropadeném zámku odmítá. Přiklání se k názoru, že zde stával tzv. Blockhaus – prvný srub osazený hláskami, který měl střežit cestu mezi Křivoklátem a Týřovem. Výskyt několika obdobných hlásek v okolí hradu Křivoklátu by tuto domněnku potvrzoval. Jiná alternativa nabízí, že na Zpropadeném zámku bývala v době laténské obchodní stanice, čemuž by napovídal nález žárového hrobu poblíž této lokality. Železný meč, dva nože, štítová puklice a kování štítu, které byly v hrobě nalezeny, byly předány do Národního muzea v Praze.

Nejznámější pověstí o Zpropadeném zámku je ta o chudém dřevorubci, který jednou spatřil v lese na Zpropadeném zámku tajemného mnicha, jak vstupuje do jakési skalní sluje. Když si dodal odvahu a vešel za ním, spatřil v jeskyni poklad nesmírné ceny. Jakýsi hlas ho vyzval, aby si nabral peněz, co unese. Dřevorubec poslechl. Rázem se stal z chudáka boháč. Tajemství, jak přišel k penězům, si však nedokázal nechat pro sebe. Neopatrností vše prozradil sousedovi, lakotnému sedlákovi, který se okamžitě k jeskyni vydal také. Přesvědčil se, že dřevorubec mluvil pravdu. Nabral doma všechny pytle, co měl a naplnil je až po okraj penězi. Než je však stačil z jeskyně vytáhnout, objevil se velký černý pes – strážce pokladu – a hamižného sedláka zadávil. Potom se zachvěla země a jeskyně i s pokladem se propadla do hlubin země. Od té doby prý žádné lidské oko nespatřilo z bohatství Zpropadeného zámku už ani meďák. Lidová tradice praví, že poklad pocházel z lupu bandy, která řádila v okolí Zpropadeného zámku. Lupiči přepadávali na cestě kupce, obírali obyvatele okolních vsí a drancovali kostely. Svůj lup ukrývali kdesi v podzemí zámku. Když došla panovníkovi trpělivost, vyslal na loupeživou bandu vojenskou hotovost. Lapkové byli pobiti a Zpropadený zámek, kde se skrývali, rozvalen. Skrýš nakradených pokladů však nalezena nebyla. Zato vojáci objevili hlubokou studnu plnou lidských kostí – obětí nelítostných mordýřů. Tolik legendy. Co doopravdy na Zpropadeném zámku u Branova bylo, zůstane už asi navždy tajemstvím.

The post Zpropadený zámek appeared first on Školáci.com - pro rodiče a učitele.

Pražský orloj není jen obří časomírou, byl konstruován jako pomocník astrologů, mágů a zasvěcenců. Visí na něm nějaká neznámá kletba? Možná že funguje jako apokalyptické ďáblovo oko, jehož úkolem je ovládat duše lidí i celou zemi. Měření času je pouhou zástěrkou, šalbou. Je jedním ze způsobů, jak přilákat oběti – ty touží znát správný čas a jsou lapeny! Orloj, obrazně řečeno, žil a žije z energie svých obdivovatelů. Někteří křesťanští učenci toto vytušili a proto se kontaktu (byť i vteřinovému) s ním obezřetně vyhýbali. Tolik tato dosti ponurá pověst…

The post Ďáblovo oko appeared first on Školáci.com - pro rodiče a učitele.

Vyprávělo se o něm, že když se na dlouhou dobu pokazí, přicházejí na český národ těžké časy a kostlivec jim dává znamení prvním kývnutím hlavy. Jeho moc může zmařit jen chlapec narozený v novoroční noci; jakmile se orloj uvede po dlouhé přestávce znova do pohybu a v půlnočním čase kostlivec poprvé kývne, vyrazí chlapec od Týnského chrámu a poběží přes celé náměstí k radnici tak rychle, aby doběhl k orloji ještě před posledním úderem hodin. Když se mu to podaří, zničí kostlivcovu moc a odvrátí neštěstí od celé země. Kostlivec na orloji však nevěštil vždycky jen zlé časy; byly i případy, kdy se stal znamením naděje. Nad orlojem jsou dvě malá okénka; vedla kdysi do žalářní kobky, kde byly vězněny osoby ze stavu urozenců. (Později – v roce 1659 – byly do okének umístěny chodící sošky 12 apoštolů!) Jednou se ocitl v kobce rytíř, který byl dlouho s Prahou na štíru a nejednou přitom sáhl ke zbrani; Pražané ho zajali, odsoudili ke ztrátě hrdla a uvrhli do vězeňské kobky, kde čekal na kata. Už ztratil poslední špetku naděje a sklesle se díval okénkem na náměstí. Právě začaly bít hodiny, smrt pohybovala kosou a otvírala dásně, lakomec houpal měšcem a kohout kokrhal. A stalo se náhodou, že do otevřených dásní kostlivce vletěl vrabec; dásně sklaply a vrabec musel zůstat ve vězení celou hodinu, dokud nezačal orloj znova odbíjet. Sotva kostlivec otevřel po šedesáti minutách poprvé dásně, vrabec vyletěl a zmizel jako šipka za komíny protějších střech. Uvězněný rytíř to všechno z okénka sledoval, a když viděl, že je vrabec zase na svobodě, zhluboka si oddechl; v té chvíli se mu znova vrátila naděje, jež člověka provází i v nejtěžších chvílích, a možná i v té poslední.

Čím víc na to myslil, tím víc v něm rostla víra, že se všechno obrátí k dobrému. A jeho naděje se skutečně splnila; ještě téhož dne se starý spor urovnal a Pražané udělili svému vězni milost.

The post Pověst o kostlivci na staroměstském orloji appeared first on Školáci.com - pro rodiče a učitele.

Po čase se vojáci vypotáceli z krčmy a začali shánět dobytek do houfu. Už, byli na odchodu, když se najednou ze zvonice ozvalo silné zabučení. Býček snad vytušil, že jeho stádo odchází a teskně se s ním chtěl rozloučit. Ať dělal chalupník co chtěl, býček se ne a ne utišit. Vojáci zatavili a vydali se po hlase. Sosed viděl, že je zle a zahrabal se do zbylého sena. Švédové vyrazili dveře zvonice, a když uviděli býčka a ze sena vyčuhující nohy souseda, ihned jim došlo co se stalo. Vytáhli nebožáka ven, přivázali ho ke stromu a ušťedřili mu notnou baštonádu. Z utržených ran se dlouho hředelský chalupník vzpamatovával.

Událost má ještě jednu verzi. Když se prý blížili ke Hředlím Švédové, snažili se konšelé v čele s rychtářem ukrýt před plenícím vojskem obecního býka. Pořád se nemohli dohodnout, kam ho schovat, až jednoho z radních napadlo, aby ho vytáhli pomocí kladky nahoru na zvonici. Vyděšený býk tam pak silně bučel, že se Švédům prozradil a výprask dostal sám pan rychtář. Příhoda se brzy rozletěla po okolí, z čehož vzniklo mnoho mrzutostí. Kdo chtěl Hředelské pozlobit, zabučel na ně. Zvláště ” mutějáci ” si v tom libovali, a tak není divu, že při tom padla nějaká facka. Tím se však událost znovu a znovu rozviřovala a neupadla v zapomnění. Díky tomu se snad dochovala až do dnešních časů.

The post O Švédech a ukradeném býku appeared first on Školáci.com - pro rodiče a učitele.

The post Zlatý poklad na Valdeku appeared first on Školáci.com - pro rodiče a učitele.

“Co si ode mne přejete, paní?” zeptala se ustrašeně holčička.
“Kup za mne, prosím tě, svíčku do kostela,” pohladilo ji zjevení po vlasech. “Tím mne vysvobodíš.”

Pasačka přikývla a hned druhý den slib splnila. Večer se jí paní zase ukázala. Objala ji a vroucně jí děkovala. Potom zmizela, aby se víc neobjevila. Překvapené děvčátko drželo v ruce uzlíček plný peněz. Schovalo si je do výbavy.

The post Pověsti o zjevení v Hrabří appeared first on Školáci.com - pro rodiče a učitele.

Posléze unaveni, toužili po odpočinku. Důstojník odnesl umrlého zpět do komory. Když se dlouho nevracel, šli ho druzi hledat a nalezli jej k velikému překvapení mrtvého na zemi. Uvázl prý límcem pláště na železný zrezivělý kříž a ze strachu, že ho nebožtík rdousí zemřel.

The post Nešťastná třináctka appeared first on Školáci.com - pro rodiče a učitele.