Blíží se konec školního roku a to je čas na veřejná vystoupení pro rodiče…
Jak to bylo pohádko?
Bylo jedno děťátko (sed na bobeček)
Začlo chodit do školky (chůze na místě)
a bez svojí maminky, objevilo svět.
Učilo se kreslit, zpívat (pomyslné kreslení prstem)
svět okolo sebe vnímat.
Našlo si i kamarády (chytneme se všichni za ruce)
vědělo si se vším rady.
A jak končí pohádka?
A co naše děťátka?
Už vyrostla (z bobečku jdeme do stoje, ruce nahoru), půjdou do školy (chůze na místě)
naučí se číst, psát a dělat úkoly. (pomyslné psaní do vzduchu prstem)
Tatínku a maminko
já už nejsem miminko. (chování malého dítěte rukama)
Také vím, kde srdce mám (klepeme si na srdíčko)
jednu knížku zavírám.
V srdíčku je hodně místa (rukama nakreslit pomyslné velké srdce)
šťastná bude naše cesta. (mávání na pozdrav)
