Pověsti

Skřítek Gottstein a zlý purkrabí

Skřítek Gottstein a zlý purkrabíStejně jako většina hradů má i Loket své pověsti. Podle jedné z nich je do obřího meteoritu, který se na nádvoří hradu objevil v roce 1422, zakletý zlý loketský purkrabí. Ta další se váže k bronzové sošce Gottsteina, která dominuje loketskému nádvoří. „Jde o vládce skal a lesů v okolí Lokte a Slavkovského lesa,“ vysvětluje Šárka Žižková. „Kdo si sáhne na jeho kyj, bude mít podle pověsti smůlu. Když si ale sáhnete na jeho vousy a dáte pak do hradní pokladničky nějakou drobnou minci, splní se vám přání,“ dodává.

Chebský hrad

Chebský hradI Chebský hrad je opředen pověstí. Mezi lidmi se říkalo, že na hradě straší duchové zavražděných generálů. Jednoho večera v krčmě pod hradem seděli místní a o strašidlech si vyprávěli. Jen mistr kolář se holedbal, že na strašidla nevěří a že se na hrad vypraví, aby dokázal, že jsou to všechno jen báchorky. Nikdo mu jeho úmysl nerozmluvil. Na hrad se vypravil a sotva došel k bráně, když v tom …

Skřítek

SkřítekStaré pověsti Chebska vyprávějí o bohatém městě na hoře Dyleni, které bylo pro svojí pýchu prokleto a propadlo se do podzemí i se svými poklady. Nyní je hlídají skřítkové.

Blansko: Stráž svatého Martina

Blansko: Stráž svatého MartinaBlansko s nejbližším okolím od nepaměti patřívalo olomouckému biskupovi. Není divu, že tento nejvyšší církevní hodnostář na Moravě dbal na to, aby zvláště na jeho vlastních statcích byly věci náboženské příkladně vedeny. Z toho důvodu se také zasloužil o postavení kostela v Blansku jako jednoho z prvních v kraji, a to po dlouhých a složitých sporech s brněnským knížetem Vratislavem, který si na Blansko činil nárok, a proto …

Karlsbrunn

KarlsbrunnV hustých lesích, kde nyní lázeňské místo Karlsbrunn leží, před dávnými časy zbožný poustevník život svůj trávil v modlitbách, odloučen od ostatního světa hříšného. Pohříživ se jednou v tuhý spánek za noci letní, spatřil svatého Huberta. Svatý táže se, co by si poustevník přál. Poustevník přemýšlel a konečně odpověděl: „Chci nemocným prospívati.“ — Probudiv se ze sna, zbožný poustevník …

Lidová pověst O velmistrovi Janu Kašparu Ampringena

Lidová pověst O velmistrovi Janu Kašparu AmpringenaZámek, město i panství bruntálské získali po bělohorské porážce Němečtí rytíři od pánů z Vrbna, kteří vedli odboj proti císaři Ferdinandovi II. a byli za to přísně – i na hrdle – trestáni. Za vlády Německých rytířů se na Bruntálsku (jako všude jinde) rozšířily ty nejohavnější pověry, a jednou z nich zachycuje naše povídání: …

Sirotek v Radhošti

Sirotek v RadhoštiVe vesnici Dolní Bečvě u paty travnatého Radhoště žil za starodávna Hansa, člověk chudobný, který ze skrovného výdělku živil mimo čtyři vlastní děti ještě desetiletého synáčka po svém nebožtíku bratrovi. Žili ve veliké nouzi a bídě, a tak Hansa, aby měl více pro vlastní děti, ubíral na stravě svému synovci. Hoch přesto měl svého strýce rád a ochotně vykonával všechny práce ve stavení i na poli, které mu nakázal.

Opilý horník a svatá Barbora

Práce v dolech byla těžká, ale kdo za ni uměl vzít, vydělal víc než obyčejní sedláci. Moc si jich ale neužili. Nejen proto, že umírali mladí, protože uhlí jim ukracovalo životy. Havíři byli také pověstní tím, že peníze se jich moc nedržely – skoro všechny se rozkutálely v místních harendách, které kolem dolů rostly jako houby po dešti. To bylo doma vždycky křiku, když horník přišel “ze šachty” pozdě v noci na vratkých nohou a bez jediného groše.

Přimda

PřimdaNa počátku 9. století se stal německým císařem Jindřich. U jeho dvora sloužil mladý hrabě Albrecht z Oldenburka. O něco mladší než on byla i osmnáctiletá císařova dcera Elenka. A protože se jí v kráse a duchaplnosti nemohl v Německu nikdo rovnat, hrabě Albrecht se do ní z celého srdce zamiloval. Vztah to byl oboustranný, oba toužili jen po tom, aby mohli být navždy svoji. Hrabě ovšem věděl, že …

Lounsko: Oldřich a Božena

Lounsko: Oldřich a Boženaa) Dle Dalimila.
Kníže Oldřich lovil kolem Postoloprt. Stalo se, když skrze jednu ves jel, uzřel, že selská dívka na potoce stála bosi, bez rukávů a roucho prala. Selka krásná velmi byla a k tomu stydlivé mravy měla. Počal se kníže její kráse diviti, stanul a hned ji za kněžnu pojal. Ta kněžna byla šlechetná, jméno její bylo Božena. Páni to knížeti za zlé začali míti. Kníže jim odvětil: Páni, račte slyšeti: …

Přejít nahoru