Únor měsíc karnevalu,
radosti a smíchu.
K tanci vyzval král i šašek
pohádkovou vílu.
Únor měsíc karnevalu,
radosti a smíchu.
K tanci vyzval král i šašek
pohádkovou vílu.
Haló pane karnevale,
račte dále, račte dále.
Elce pelce do pekelce,
rolničky a kotrmelce. Celý článek »
Červená čepička,
čiperná holčička,
přešla kus lesíčka.
Dobroty v košíčku,
trhala kytičku
pro svoji babičku.
Tu však vlk sežral,
na stáří nedbal.
Myslivec přišel,
chrápat ho slyšel.
Do břicha kámen,
žízeň a ámen.
Víla Klárka z lesní loučky,
co zná všechny holky, kloučky,
natrhla si sukýnku,
šitou z hvězdných plamínků.
Celý článek »
V hustém lese pod jehličím, schovává se potichu,
lesní skřítek jménem Kolous, je vždy plný ostychu.
V noci spinká pod peřinkou, šitou z lučních kvítků,
pod hlavičkou polštář z mechu, toť postýlka skřítků.
Celý článek »
Děti: Draku, ty jsi vážně drak?
Drak: Hudry, hudry, je to tak.
Děti: A máš zuby dračí?
Drak: Mám dva. Ty mi stačí.
Děti: A co těmi zuby jíš?
Drak: Princezen mám plnou spíž.
Děti: I ty lháři! Každý to ví, že jsi jenom papírový.
(Děti se střídají v rolích draka a chlapečka nebo holčičky, poslední verš vždy říkají všichni.)
Kdybych měl rybářskou třpytku,
ulovil bych si zlatou rybku.
Zeptala by se: “Co si budeš přát?”
Řekl bych: “chci si s tebou hrát.”
Divila by se: “Ty nechceš velký hrad?.” Celý článek »
V rybníce světnice,
po stranách police,
barevné hrníčky,
pokličky, dušičky.
Zelený pán
není tu sám.
Okoun, štika, kapr,
věrný jeho bratr.
U mlýna to pěkně klape,
ze šosu mu voda kape.
Devět hlav a devět tlam,
princezničky baští sám.
Chtělo by to Honzíka,
jinak všechny spolyká.
Devět žhavých jazyků
pálí holky za zvyku.
Šel tatínek do lesa,
že tam kluka vytesá.
Vyřezal mu tělo, hlavu,
ještě trochu spravit bradu.
Tohle zvláštní děcko
slupne skoro všecko.