Náš pan doktor Karel Novák
bydlí vedle v ulici,
ráno míří ke středisku
ve sportovní čepici.
Když tam přijdu, hned mi poví:
„Teď si poslechnu tvůj dech.“
A pak něco stříbrného
zastudí mě na zádech.
Řeknu Á a náš pan doktor
koukne a hned za chvíli
pozná, jestli se v mém krku
usadily bacily.
Mamince dá recept na lék,
řekne: „Nesmí chodit ven!
Léky, čaj a vitamíny,
na kontrolu za týden.“
Já mám jednu starší sestru,
není to však sestřička,
ta, co umí jak pan doktor
pofoukat nám bebíčka.
Injekcí se nebojíme,
je to jenom včelička,
hlavně, že se na nás při tom
směje milá sestřička.
Já mám jednu starší sestru,
není to však sestřička,
ta, co umí jak pan doktor
pofoukat nám bebíčka.
Injekcí se nebojíme,
je to jenom včelička,
hlavně, že se na nás při tom
směje milá sestřička.
Teta Běta šije léta
zástěrky a sukýnky,
jestli tomu nechceš věřit,
tak se zeptej maminky.
Chtěl bys nový kabátek?
Zazvoň tetě u vrátek.
Teď ji však nech na pokoji,
právě šije na svém stroji.
Učitel, ten učí žáčky
správně napsat čárky, háčky.
Vždycky zkouší u tabule,
co kdo umí od minule.
Strážník stojí na stráži, Azor na něj doráží;
Petr hrozí na Azora, že je Azor nepozora.
Zahradník jde do zahrady,
(chůze po třídě)
s listím si však neví rady,
(chůze + hlava „NE“)
…
Je vlastně jak moje máma,
pochválí mě, pohladí,
když si s něčím lámu hlavu,
tak mi vždycky poradí.
Usmívá se – to jí sluší.
Jmenuje se Jiřinka.
Tolik dětí – na mou duši
– nemá žádná maminka.
Kominíček štěstí nosí,
když ho o to někdo prosí.
Spočítej si knoflíky,
štěstí přijde veliký.
…
Já bych chtěl být kominíkem
a já zase zahradníkem.
Já bych chtěl být zedníkem
a já zase horníkem.
…
Penalty já kopu rád,
vždyť jsem s míčem kamarád.
Rozběhnu se a dám ránu,
vždycky trefím přesně bránu.
…
