Přání k svátku
Hraj muziko všechny noty,
pod linkou i na lince.
Ať si prodřu všechny boty,
běžím přát své mamince.
Hraj muziko všechny noty,
pod linkou i na lince.
Ať si prodřu všechny boty,
běžím přát své mamince.
Paci, paci, pacičky,
táta koupil botičky
a maminka pásek,
za myší ocásek.
Sladkou pusu jako med,
pošlu ti ji, mámo, hned.
Letí, letí pusinka,
dostane ji maminka.
Dnes je svátek – velký bál,
děti mají karneval.
Naše milé maminky
ušily nám sukýnky.
To je krása napohled,
pohádky jsou tady hned!
Macek lezl ze vrátek,
roztrhal si kabátek,
máma mu ho vyspravila,
chodí zas jak ve svátek.
Mámo, mámo, maminko,
až budeš mít miminko,
společně mu zazpíváme,
že jsme šťastni, že ho máme.
Pojďte, děti, malovat,
každý co má nejvíc rád.
Všechny děti v malé chvíli
kreslí chaty, domy, vily,
nová auta v garáži,
slnečníky na pláži,
televize, počítače,
pokojíčky, plné hraček.
Teď se vzadu někdo hlásí,
ruku rukou podpírá si.
“Co to kreslíš, milý Vítku?”
“Slunce, trávu, žlutou kytku,
rozkvetlý strom, modré nebe,
tátu, mámu, sestru, sebe,”
Strejda s tetou si nás pletou
a náš tatínek podle znamínek
pozná Aničku nebo Haničku.
Jenom maminka nemá znamínka,
v kolébce nás rozpoznala,
ještě když nás kolébala.