Náruč kvítí
Nesu, nesu náruč kvítí,
trhal jsem je všechna sám.
pro koho mi očka svítí?
Až je mojí z nejmilejších
maminečce dám.
Nesu, nesu náruč kvítí,
trhal jsem je všechna sám.
pro koho mi očka svítí?
Až je mojí z nejmilejších
maminečce dám.
Když jsem potkal pampelišku,
měla slzy na krajíčku.
Řekni lidem, prosím tě,
ať se na mě podívají,
ale ať mě netrhají,
ať je ten hezký svět,
ještě hezčí o můj květ.
Čistím zoubky, řízy, řízy,
ať jsou bílé jako břízy.
Vpravo, vlevo, vpředu, vzadu,
horní a pak spodní řadu.
Ať jsou bílé jako sníh.
Ať má každý radost z nich.
Šnečku, šnečku, vystrč růžky,
dám ti krejcar na tvarůžky
a trojníček na tabáček
bude z tebe hajdaláček!
Přišla vydra k tygrovi:
“Já mám ráda cukroví.
Co láká vás tygry?”
“Chramst! Mňam!
Maso z vydry!”