Zvířata vodní

Žabák loupežník

Žába leží v kaluži, má veliký žal,
měla velkou žížalu, tu ji žabák vzal.
Žába leží v kaluži, pláče ze žalu,
že má žabák v žaludku její žížalu. …

Marnotratný čolek
šel si koupit stolek.
A že chtěl mít doma luxus,
ke stolku si koupil ubrus.
Když pak přišla návštěva,
neměl ani na chleba.

Autorka říkadla: Marie Vodičková
www.hupky-hupky.cz

Přišel kapr do obchodu,
chtěl si koupit teplou vodu.
Že prý je mu v řece zima,
že ho zebe za ušima.

Žába leze do kaluže,
na rybičku repetá:
Pojď, rybičko, na sluníčko,
podívej se do světa!

Já jsem rybka jako šipka,
nechci býti jako ty.
Je-li tobě kaluž milá,
já si hledím čistoty.

Žába leze do bezu,
já tam za ní polezu.
Kudy ona, tudy já,
až ji chytím, bude má.

Žába leze do kaluže,
na rybičku repetá.
Pojď, rybičko, na sluníčko,
podívej se do světa. …

Padej dešti, deštíčku,
za každičkou kapičku,
děkují ti pole, louky,
bude zase hodně mouky,
bude hodně krmení.

Zvířátka se vody bojí,
necháme je na pokoji,
jen když nám se nelení.

Mámě vody nachytáme,
kachnám rybník uděláme,
kdo se bojí v dešti ven,
ať se peče u kamen!

V Černém moři
tma jak v pytli,
div jsme o dno
neklopýtli.

Chytrá ryba
s rybičkou
chodí ven jen
se svíčkou.

Leze ráček po potoce,
leze ráček po řece,
leze zpátky,
nohy krátký,
a přece nám uteče.

Leží kapr v kapradí,
pranic mu to nevadí.
Líně leží, líně pije,
je to kapr z Tramtárie.
Je to kapr ze souše,
štěká, ale nekouše.

Žába leze do bezu,
já tam za ní polezu,
kudy ona, tudy já
– budeme tam oba dva.