Často se říká, že brněnského draka buď dovezli ze svých výprav křižáci, a nebo že ho pánům z radnice daroval turecký sultán. Samotní brňané jsou ale skálopevně přesvědčeni, že draka nikdo nepřivezl, ale že žil kdysi u řeky Svratky, kde měl svoji jeskyni.
Trápil obyvatele široko daleko. Když měl hlad, požíral v okolí vše, co mu přišlo pod tlamu. Lidé se ho báli, ale nevěděli, jak se ho zbavit. Radní slíbili Celý článek »
Nesla si Evička jablíčka v košíčku,
potkala Pepíčka, měl novou čepičku.
Pepíčku, Pepíčku, půjč mi tu čepičku!
Půjčím ti, Evičko, až mi dáš jablíčko.
Brát sirky do ruky,
to my přece nesmíme!
Kdybychom si s nimi hráli,
tak si prsty spálíme.
Celý článek »
O Stadicích se vypráví ještě jeden příběh. Není o stadickém zemanovi, zakladateli přemyslovského rodu, ale o muži, který o sobě prohlašoval, že je selským králem. Stalo se to v době, kdy skončily husitské války a zemřel císař Zikmund, „liška ryšavá“, jak mu přezdívali Čechové, a v zemi nastalo bezvládí. Lidé neměli klid na práci, nestarali se o pole ani o hospodářství, neměli před sebou jasnou budoucnost. A proto uvěřili všemu, co je Celý článek »
Hopsa, hejsa, hopsa,
dáme koňům ovsa
a hříbátkům otavy,
pojedeme do Prahy.
Milan pláče buli buli, kutálel si s velkou kulí,
koule se mu zakoulela, do důlku se nedokulí.
Na Hasenburku pásli jednou pasáci dobytek, Byla jim dlouhá chvíle a umyslili si ji ukrátiti tím, že podívají se, jak to ve věži vypadá. Všichni až na jednoho byli s návrhem srozuměni. Metali los, kdo se má do věže spustiti a los padl právě na toho, který byl proti návrhu. Jen s odporem dal se dolů po provaze spustiti. Řekli mu, aby až bude chtíti, aby ho vytáhli, zatáhnul za provaz. Celý článek »
Tuto báseň můžete využít při besedě na téma: dopravní situace, semafor – světelné signály, provoz na silnici a ochrana našeho zdraví, co je dobře a co ne, co by se stalo – kdyby… , některé dopravní značky, kde si můžeme hrát?
Haló, kočky, pozor dejte,
do silnice neběhejte!
Každá chytrá kočička,
vidí z dálky autíčka.
Celý článek »
Strašidelná historie se kdysi odehrála mezi vesnicemi Tisou a Libouchcem na Ústecku. Jak bývalo za starých časů zvykem, jakýsi sedlák z Libouchce zaslíbil svou dceru sedlákovi z Tisé, ale celá věc měla několik háčků. Za prvé se tak stalo bez dceřina vědomí, za druhé byl již tiský sedlák starý vdovec, navíc v kraji známý lakomec a grobián a za třetí, všude se o něm říkalo, že má spolky s ďáblem.
Celý článek »
O živé vodě (Jitka Janečková)
Byl jednou jeden starý a nemocný král a ten si jednoho dne zavolal své tři syny a řekl: „Jsem starý a nemocný, ale ještě nechci umřít. Který z vás mi ze světa přinese živou vodu, ten zdědí moji říši a stane se králem.“
Synové vyslechli otcova slova, a protože byli svorní a dbalí práva, vydal se do světa nejprve ten prvorozený. Jel a jel, až přijel na kraj hlubokého černého lesa, kde potkal stařenku s nůší a kosou, která šla na trávu a ptala se ho, kdeže se tu vzal a co tu pohledává. „Hledám živou vodu, matičko. Můj otec je starý a nemocný král, ale ještě nechce zemřít.“ „Vím, kde najdeš živou vodu. Za tímto lesem stojí Celý článek »
 FB stránky |
 FB skupina |
 Přidej se |
