Vločky, vločky, bílé peří, blázen každý, kdo vám věří!
Bílé vločky, hvězdné nebe, sotva spadnou, už nás zebe.
Vločky, vločky, ach, to láká, postavit z vás sněhuláka!
Vločky, vločky, jak jste hbité, škoda, že se rozpouštíte!
Přečtěte si také:
Leden Jelen má v lednu hlad, po lese bloudí,
na malé laňce polévku loudí.
V poledne nahněvá pod ledem bělice
a potom nahlédne do lesní lednice
Sněhulák – Nemám písek, nemám hlínu Nemám písek, nemám hlínu
ani žádnou plastelínu.
Mám jen sněhu zásoby,
nebojím se náhody.
Přesto stavím sněhuláka,
už mě nikdo neodláká.
Do očí uhlíky,
na bříško knoflíky -
ach, ten je veliký!- Únor bílý „Únor bílý pole sílí“,
povídala babička.
Za komínem vítr kvílí,
spěcháme do teplíčka.
Ke kamnům se posadíme,
k mamince se přitulíme.
A sněhulák za oknem
pohlídá nám krásný sen.
Zuzana Doubravová
Říkanka – Jinovatka Chcete obohatit svůj repertoár říkanek? Napadají Vás stále ty stejné a chcete zaujmout své děti typicky zimní říkankou? Inspirujte se u nás.
Mrazík kreslí bílé kvítí,
na práci mu slunce svítí.
"Třpytí se to!" volá Katka.
"Ta […]
Vrána v zimě Střechy pokryl bílý sníh,
děti jezdí na saních.
Sněhulák je pozoruje,
něco přitom pobrukuje.
Vrána kolem poletuje,
sněhuláka okukuje.
Líbí se jí mrkvička
i ta její barvička.
Snědla by jí ráda hned,
děti křičí: jen ty […]
Sněhulák Tři bílé koule na sobě
a mrkev místo nosu.
Uhlíky – knoflíky v zásobě,
aby se líbil i kosům.
