Jarní básničky

Březen

V březnu chladno po ránu,
ale já si přivstanu,
ohřeji se venku dříve,
než-li slunce zimomřivé.

V dubnu

Duben se nasměje:
prohání po parku
studené krůpěje
z dešťových pohárků.

Sluníčko zatočí
paprskem nad louží.
Komu pad do očí,
po jaru zatouží.

Březen

Březen je kus neposedy,
kde jen může, láme ledy.
Hleďme toho siláka!
Slunce z mraků vyláká.

Přejít nahoru