Na dveře již jaro ťuká,
sníh odtává, led už puká,
mokrý sníh pod sebou skrývá
jara květ, jenž prvním bývá.
Poupátka pod sněhem trčí,
kvítečky se k zemi krčí,
květy mají barvu sněhu,
odkrývají krásu, něhu.
Ve sněhu se kvítek bělá,
potěšení lidem dělá,
i když sníh je ještě venku,
jaro dýchá na sněženku.
Květ sněženky bílý, malý,
krásu jara poodhalí,
sněženky ten čistý květ,
začíná se rozvíjet.
Ve sněžence sněhobílé,
probouzí se jarní chvíle,
ve sněženkách dřímá kouzlo,
ze sněhu do trávy vklouzlo.
Sněženky jsou kvítky něžné,
vyrostlé v pokrývce sněžné,
z poupátek se rozvil květ,
voní jarem, těší svět.
Alena Chudobová
Přečtěte si také:
Kytice Kytici květů natrhám,
do náruče ti ji dám.
Můžeš si k ní přivonět,
poznáš, jak voní každý květ.
Jsou to jen prosté květy polní,
vycítíš z nich vůni jarní.
Až půjdeš zase do polí,
pozdrav je i celé okolí.
Autorka: […]
Fialka Fialka se pyšní květem,
jejíž vůně vládne světem,
intensivně krásou voní,
ranní rosa padá do ní.
Květ fialky z trávy kouká,
je jím plný les i louka,
drobný kvítek všem je známý,
jeho vůně mnohé mámí.
Violky, kvítečky […]
Předjaří Zemi dusí ještě sníh,
skrývá se i v oblacích.
Bledulka ven vykukuje,
klobouček si upravuje.
Skřivan v poli poletuje,
zpěvem jaro přitahuje.
Vrzy, vrzy, to mě mrzí,
jaro ještě nepřichází.
Jen si počkej skřivane,
vítr […]
Sázíme sazenice Maminko, co to tu máme?
Krásné, malé sazeničky.
Kam je ale všechny dáme?
Do záhonku pro kytičky.
Nejdřív důlek uděláme,
sazeničku do něj dáme.
Hlínou ji pak zasypeme,
nakonec ji zalijeme.
Dagmar Tomášková
Fialka Fialka, fialka modravá,
kdekomu svou vůni rozdává.
Pěkně voní, krásně voní,
jako vloni, jak předloni.
Konvalinka V lese v trávě spinká
bílá konvalinka.
Zvonečky má, nezazvoní,
ale za to krásně voní.
