Pohádkové básničky

Červená čepička,
zacinká rolnička.
Než poví pohádku
pěkně se ukloní,
o králi na hrádku,
zvonečkem zazvoní.

V pohádkách se dějí divy,
jeden hrnek byl jak živý.
Máte-li hlad milí braši,
uvaří vám chutnou kaši.
Přineste si lžíci,
stačí mu jen říci.

Našli kluka ve vodě,
děkovali náhodě.

Plaváček byl kluk jak jedle,
k Vševědovi spěchal hnedle.

Pro tři vlasy utíká,
svatba bude veliká.

Připraví pečínku,
vínečka kapinku,
buclaté koláčky,
nedělá vytáčky.

Prostřený, bílý,
hladit jen chvíli.
Poruč si dortíček,
ochutnám kousíček.

Vysoký dub,
on na něj dup.
Stařičká jedle,
málem šláp vedle.

Hory jak kamínky,
moře pak pramínky.
Člověk je blecha,
mraky jsou střecha.

S partou sídlí v hustém lese,
kdo ho slyší, hned se třese.
Krade, lže a loupí,
protože je hloupý.

Bambitka, zlato,
přijde na to.
V žaláři banda,
skončila sranda.

Znáte všichni princezničku
co má hvězdu na čelíčku.
Zlaté vlasy dlouhé k pasu
zdůrazňují její krásu.

Nosí kožich z šedých myší,
od chudých se přece liší.

U kolébky ženy stojí,
král vše vidí,
proč se bojí?
Sudba zněla rázem, hned:
Bude krásná jako květ.
Jedna z nich však dodala:
Co kdyby se prospala?
Služebnictvo růže seká,
stejně víme
co je čeká.