Pohádkové básničky

Peciválek

Malý Válek, peciválek
husího se pírka zalek.
Kde co potmě zašustilo,
celého jej postrašilo.

Pohádková knížka (Lucie Mlčáková)

Maminka mi každý večer, čte z mé krásné knížky,
v okamžiku přeměním se do malinké myšky.
Malá myška pozoruje pohádkové dění,
jak se ta pohádka neustále mění.

Z žáby se stane princ,
ježibaba tančí swing,
kohoutka zachrání slepička
a vlk zaklepe na vrátka.

V každé pohádce je toho moc,
hlava točí se mi, už je toho dost.
Mamince dám dobrou noc!

O Popelce

Byla jednou jedna dívka milá,
měla dvě sestry nevlastní
a zlou macechu taky.
Tiše! Zlá macecha právě spí.

Dívka celičký den dřela,
vařila, prala, uklízela.
Umazaná od popela
dělala, co matka chtěla.
Popelko jí říkaly
a moc se na ni nesmály. …

Šašek

Když se tahá za šňůru,
šašek skáče nahoru.
Rozhazuje rukama,
vykopává nohama,
takhle jede na koni,
nakonec se ukloní.

Perníková chaloupka

Odkud ten náš holub letí?
Letím z lesa, milé děti,
vrků, vrků, vrků.

Cos tam viděl, holoubku!
Perníkovou chaloupku u černého smrku.

Viděls také Mařenku?
Jakpak by ne, holenku!
Viděl jsem ji, s Jeníkem
krmili se perníkem.

A když z okna na zahradu
vystrčila baba bradu,
nebáli se, holoubku?

Kdepak! Zamkli chaloupku
na cukrový klíč –
a už byli pryč!

Růženka

To byla jedna: Růženka: 3x
to byla jedna Růženka Šípková.

A celý den se: vzhlížela: 3x
celý den se vzhlížela v zrcadle.

Přišla na ni :baba zlá: 3x
přišla na ni baba zlá,
Růženku zaklela.

Usni Růženko: na sto let: 3x
usni Růženko na sto let a to hned.

Rostlo křoví: do výšky: 3x
a rostlo křoví do výšky, vysoko.

Přijel za ní :švarný princ: 3x
přijel za ní švarný princ na koni.

Prosekal se křovím,
přišel k Růžence a políbil ji.

Růženko milá: probuď se,
Růženko milá probuď se ze spánku.

A byla svatba: veliká: 3x
a zapíchli tam čuníka, čuníka.

První pohádka (F. Hrubín)

Princeznička na bále
poztrácela korále.
 Její táta, mocný král,
Honzíka si zavolal:
“Honzíku, máš namále,
přines nám ty korále!”

Honzík běžel za horu,
nakopal tam bramborů.
Vysypal je před krále:
“Nesu vám ty korále,
větší už tam neměli,
ty snědli už v neděli.”

O Sněhurce

Přišli domů trpaslíci,
koukají se po světnici.

-Kdo mi ustlal postýlku?
-Kdo mi vypral košilku?
-Kdo mi umyl misku, lžičku?
-Kdo navařil polívčičku?
-Kdo nám tady uklidil?
Ani smítko nevidím.

-Já Sněhurka, já to byla,
já jsem v lese zabloudila.

-Máme doma pomocnici,
uklidila ve světnici,
tralala, tralala,
uvařila, vyprala!

Přejít nahoru