Až budu velký vezmu mámu
a poletím s ní ke hvězdám,
raketou totiž podle plánu,
nemůžu nikdy letět sám.
Pokud se cestou nespletu
s vyrazíme časně z rána,
potkáme brzy planetu
a posnídáme u marťana.
Až na měsíci přistaneme,
podíváme se rychle dolů,
vidět snad bude naše země,
a pak? Pak poletíme domů.
Marcela Schejbalová
Přečtěte si také:
Listopadové počasí Na zahrádce první vločka,
Martinovi se klíží očka.
Martine, vstaň, sedlej koně,
rozsypej sníh po záhoně,
taky na louky a na les,
potom ke kamnům si zalez.
Listopadové počasí není
pro nás žádné překvapení.
Rozfouká nám po […]
Slunce a déšť Slunce volá: „Apríle“,
mrak oblohu zakryje!
Déšť zaleje kvítí v kruhu
a pak jarní sluníčko
vykouzlí nám v kapkách duhu,
podívej se, Haničko!
Zuzana Doubravová
Jak se chytá vítr – Kratochvíl Miloš Víš, jak se chytá jarní vítr?
Vezmeš lepidlo - nejmíň litr,
natřeš jím holé větve stromů
a pak se rychle schováš domů.
Až jarní vítr poletí,
lep na větvích ho přilepí,
větve ho sevřou jako kleště,
vytřesou z mraků jarní deště,
ty vítr […]
Duha Jiřík kouká na oblohu,
z dálky vidí velkou duhu.
Mami, tatí, koukněte se na oblohu
uvidíte velkou duhu!
Ta je ale nádherná,
kolik barev asi má?
Fouká venku, fouká Fouká venku, fouká,
Haf se z boudy kouká.
Fanda volá na Hafa,
ať vstane a zahafá.
Hafá Haf, že nevstane,
až to foukat přestane.
Namaluji sluníčko Podívej se, babičko, namaluji sluníčko,
sluníčko má očka, jak nějaká kočka,
sluníčko se usmívá a tiše si povídá:
Svítím, svítím na stromy, posvítím i na domy,
svítím také kotěti, nejvíc svítím na děti.
