Portál pro rodiče a pedagogy-učitele.
Informace, náměty, zkušenosti.
Učební materiály, vzdělávací program.

Marnivá žába

Školáci.com – pro rodiče a učitele | Portál pro rodiče a pedagogy-učitele


» (84) | Vložit komentář
Rubrika: Pohádky

Žila byla jedna malá, zelená žába. Ale nebyla to jen tak nějaká žába, byla marnivá. Místo, aby celý den kvákala, až by uši všeho živého zaléhaly, tak zírala na svůj odraz v zrcadle. Tahle žába měla krásné a velké zrcadlo. Do něj mohla zírat celé hodiny a také to dělala. Natáčela se zepředu, prohlížela se zezadu, otáčela se jak holub na střeše – doprava a doleva. Špulila pusu, poulila do zrcadla oči, dokonce v zrcadle prohlížela svůj jazyk. Zrcadlo div z toho všeho prohlížení neprasklo. Přátel si nevšímala. Ostatně, k čemu by jí nějací byli, když si vystačila jen se zrcadlem. Zvířátek si nevšímala, ani si s nimi nehrála, prostě jen zírala do zrcadla. Většina zvířátek nad tím mávla rukou a žabku ze svých her vynechala.

Jen muška Pája se s tím nemohla smířit: „Proč si s námi nejde hrát a ztrácí čas u toho pitomého zrcadla. Vždyť vypadá pořád stejně!“ Ostatní zvířátka si jen poklepala na čelo a pokračovala ve svých hrách. Páju to ale opravdu mrzelo. Přemýšlela, jak situaci změnit. Chtěla aby si žába uvědomila svoje marné počínání, které nikomu neprospívá. Že jsou na světě důležitější věci, než odraz vlastního obrazu. Nakonec ji napadlo drsné řešení: „Prostě to zrcadlo rozbiju.“ Ale v tom byl zásadní problém, muška byla sice dobře živená, ale na to, aby shodila zrcadlo, sílu neměla.

Chvíli smutně létala kolem potoka, až spatřila u pařezu kámen vhodné velikosti. I namasírovala si svaly a zkusila kámen zvednout: „Uf, je to těžké, ale půjde to.“ Napnula všechny svaly v těle. A opravdu to šlo. Kámen se pomalu zvedl do vzduchu. Muška pomalu letěla k zrcadlu a když byla nad zrcadlem, kámen jen pustila dolů. Zemská přitažlivost dodala kameni sílu a ten s řinčením dopadl na zrcadlo. „Křach, břink,“ ozvalo se. Zrcadlo se rozletělo na střípky.

Žabka chvíli nechápavě zírala na to nadělení. Pak se rozplakala. Z očí jí kanuly slzy jako hrachy. Zvířátka, která si opodál hrála, zapomněla na své hry a šla se podívat, co stalo. „Nebreč,“ těšil ji zajíček. „Můžeš se koukat třeba na hladinu rybníka.“ Žába jen zavrtěla hlavou: „Ne, to nemůžu, je tam divný odraz.“ Muška opodál sledovala dění kolem zrcadla a byla moc ráda, že se nikdo nepídí po tom, jak se to zrcadlo rozbilo, že si ostatní všímají žáby a jejího neštěstí. „Co kdybychom to zrcadlo zkusili dát nějak dohromady? Řekla bych, že stačí, jen kousky posbírat,“ navrhla moudrá sova. Zvířátka se zaradovala, protože měla novou zábavu a začala střípky zrcadla sbírat.

Sova vylétla nahoru na strom, z výšky radila ostatním, kde se nacházejí střepy ze zrcadla. Zajíc, ježek, žížala, myška a muška Pája sbírali střepy. Veverka a vážka je skládaly dohromady, no a šneci se slimáky lepili střepy. Nakonec se jim podařilo zrcadlo slepit. Ale to už nebylo takové, jaké bylo předtím.

Žába se do něj podívala a začala se natáčet ze všech stran, jak si navykla. Ale pak se od něj zhnuseně odvrátila: „Už to nějak není ono, ale děkuji vám za pomoc.“ „Co teď budeme dělat?“ zeptal se ježek. „Mohli bychom si něco zahrát,“ navrhla muška Pája. Návrh všichni s radostí přijali a za chvíli si zvířátka už zase hrála na mýtině. Ale tentokrát s nimi byla i žába.

Jak to s žábou dopadlo? No, žába nechala zrcadlo, zrcadlem a od té doby si hrála se svými kamarády, jako by žádné zrcadlo nikdy ani nebylo. Tak naší žábě došlo, že ke spokojenému životu nestačí, jen se vrtět před zrcadlem a zapomenout na svět kolem.

Autorka: Ivana Lukášová
Pohádka je zařazená do soutěže: Napište pohádku pro děti

Přečtěte si také:

  • MalenkaMalenka V jedné chaloupce nedaleko vesnice žila jedna stará žena, která si celý život moc přála děťátko. Jednoho dne se rozhodla zajít za známou čarodějnicí, která by jí snad mohla pomoci. Žena: Moc tě prosím o pomoc. Velice ráda bych měla malou […]
  • Líná žábaLíná žába Na kraji jednoho malého městečka u malinkého lesíčka byla tůň, teda tůňka. V tom rybníčku žila spousta zvířátek: čolci, mloci, žáby. A ti si od rána do večera hráli nebo závodili. Až na jednu žabku, jmenovala se Kvakulka. Ta jediná celý […]
  • O víle, která neuměla tančitO víle, která neuměla tančit Kdysi dávno v jednom hlubokém lese, žila, byla malá víla jménem Adélka. Společně se svojí vílí maminkou a tatínkem bydlela v dřevěné chýšce na okraji vílí vesničky. Už od narození byla Adélka velmi bystrá a chytrá, a proto moc ráda […]
  • Kamarádi – déšť, vítr a mrakKamarádi – déšť, vítr a mrak Povídka k podzimní tématice. Vhodná pro prožitkové učení o počasí na podzim. Na obloze se proháněl jen tak sem a tam tmavě modrý mrak. Když ho to probíhání přestávalo bavit, řekl si: "Tak a teď už se pořádně zlobím už mě to běhání sem a […]
  • O zapomenuté vlaštovičceO zapomenuté vlaštovičce Tenkrát, když ještě žila vlaštovička Švitořinka se jí stala neobvyklá příhoda. Zamilovala se totiž do vrabčáčka Čimčaráčka a veškerý svůj čas trávila jen s ním. Opustila dokonce i svoje pěkné hnízdečko, které si postavila na náspě […]
  • Šípková RůženkaŠípková Růženka Před dávnými časy žil král a královna, kteří si každého rána říkali: „Kdybychom tak měli děťátko!", neboť žádné neměli. I stalo se jednou, královna zrovna seděla v koupeli, že z vody vylezla žába, přihopkala k ní a pravila: „Tvoje přání […]

Licence: Všechny Digitální učební materiály jsou publikovány pod licencí Creative Commons.
Creative Commons License

Napsat komentář

Přihlásit se

Rubriky a témata

rozbalit vše | zavřít vše

Staň se redaktorem / redaktorkou

Přispěvatel-ka
Zaregistruj se » Vkládej články

Líbí se Vám zaměření těchto stránek a obsahové téma je Vám blízké? Napište několik řádek textu. Rádi zveřejníme Vaše názory, příběhy, praktické zkušenosti, atd.
» Staň se redaktorem / redaktorkou

Doporučujeme

MojeGalanterka

Jdeme do školy

Sponzorované odkazy

Nápady a inspirace pro školáky

Přidejte se do skupiny a neváhejte všichni sdílet své nápady a inspirace.



FB stránky

FB skupina

Přidej se